S hvězdou seriálu Modrý kód Sašou Rašilovem jsme se potkali tentokrát ne v prostředí hostivařského ateliéru, kde vzniká v současnosti nejsledovanější seriál z lékařského světa, ale pozval nás do ateliéru k fotografovi Davidovi Tureckému. Místo před objektivem kamery stál herec před objektivem fotoaparátu. Jak se v této roli cítí?
“Zvykl jsem si…jako chlap nemůžu říct, že by mě to nějak bavilo, ale na druhou stranu už to znám a vím, že je to součástí mé práce. Ty začátky, kdy to pro mě bylo svým způsobem stresující, už mám za sebou. Dnes už mám nějaké sebevědomí, vím, kdo jsem a jak vypadám, a už neřeším, jestli ty fotky budou vypadat blbě nebo ne. Člověk sám sebe vyjadřuje mluvenou, psanou i obrazovou formou. A právě na to se snažím myslet i při focení,”.
Máte nějaký nacvičený pohled nebo výraz? Provází vás nějaká příprava před focením? “Dneska ráno jsem si řekl, že bych se měl asi oholit,” směje se sympatický herec. “Výraz nacvičený nemám, ale ta otázka mi připomněla film s Benem Stillerem, Zoolander, který pár takových es v rukávu měl a myslím, že měl i některé výrazy pojmenované,” dodává se smíchem Saša. “Jinak žádné přípravy kromě toho holení jsem neabsolvoval, vzal jsem si jen svoje oblíbené tričko, ve kterém se cítím dobře, a před objektivem se snažím být přirozeně uvolněný,”.
Vypadáte skvěle. Jak se udržujete v kondici? “No, měl jsem různá období a jedno dokonce takové, kdy jsem měl skoro sto kilo. To už mám naštěstí za sebou. Byla to hranice, ikdyž musím říct, že jsem se vždycky, ať už jsem měl jakoukoli formu, cítil dobře. Jen ne vždy po všech stránkách. V ten čas jsem se neomezoval ve své chuti ke sladkému, které mám celý život rád. Takže jsem se i trochu při těle cítil dobře, ale někde se to pak začalo projevovat, třeba že mě začaly bolet kolena, a musel jsem s tím něco dělat. Teď, v současnosti, se cítím asi nejlépe. Snažím se žít aktivněji a v tom sladkém se trochu omezovat. Jezdím na kole, na koloběžce, když to jde, tak chodím a otužuji se. To, si myslím, má velmi pozitivní vliv jak tělo, tak na naši mysl,” říká Saša Rašilov.
